Jak rozpoznat nadané dítě
Možná máte podezření. Možná tušíte. Možná vám něco už delší dobu vrtá hlavou a hledáte vysvětlení pro chování svého dítěte. A možná přemýšlíte, jestli v pozadí těchto otázek nemůže být nadání.
Čeho si všímat, když jste rodič
Řada rodičů si brzy všimne, že se jejich dítě určitým způsobem od vrstevníků liší. Někdy je to proud nekončících otázek, jindy neobvyklá slovní-zásoba, mimořádná paměť nebo intenzivní zájem o určité téma. Některé děti vás překvapí tím, jak rychle se učí. Jiné tím, jak hluboce o různých věcech přemýšlí.
Mnozí rodiče o svých vlastních pozorováních zpočátku pochybují, protože mají pocit, že snad každému rodiči vlastně připadá jeho dítě v něčem výjimečné. Nenechte se tímto pocitem znejistět. Právě vy, rodiče, máte jedinečnou možnost sledovat vývoj vašeho dítěte dlouhodobě a v různých situacích. Vaše postřehy bývají trefné. Vždy tvoří důležitou součást pozdější identifikace nadání, jeho rozvoje, ale i případného psychologického poradenství.
Každé dítě je jiné
Skutečný potenciál dítěte se opravdu jen obtížně odhaduje, pokud se dítě nudí nebo když je nuceno vykonávat monotónní nebo příliš jednoduché úlohy. Proto je vždy důležité sledovat nejen to, co dítě už umí, ale i to, jak rychle se učí, jak přemýšlí, jaké otázky pokládá a jak reaguje na zcela nové podněty.
Typické charakteristiky, které často pozorují rodiče
U nadaných dětí lze poměrně často pozorovat:
Velkou potřebu intelektových podnětů a výzev
nudí se u jednoduchých úkolů a hledá si vlastní, náročnější výzvy.
Schopnost rychle se učit a zpracovávat složité informace
nové informace a poznatky mu často stačí vysvětlit pouze jednou.
Potřebu proniknout hluboko do podstaty různých témat
nespokojí se s povrchním vysvětlením "tak to prostě funguje", chce znát souvislosti a příčiny.
Neutuchající zvídavost
jedna odpověď u něj obvykle vyvolá další řetězec otázek.
Hluboké emoční prožívání a zvýšenou citlivost
intenzivně reaguje na nespravedlnost, kritiku nebo pocity druhých.
Zaujetí specifickými zájmy
o oblíbeném tématu ví často více než dospělí v jeho okolí.
Nezvykle vyspělý smysl pro humor
chápe slovní hříčky, ironii nebo vtipy určené starším dětem.
Tvořivost a originální řešení problémů
přichází s nápady, které dospělého často ani nenapadnou.
Čeho si všímat, když jste učitel
Rodiče mají výhodu dlouhodobého a každodenního pozorování. Učitelé přinášejí do procesu identifikace jiný, neméně cenný pohled. Vidí totiž dítě v prostředí, které rodič nemá šanci zachytit. Mohou pozorovat, jak si dítě vede ve skupinové práci, jak si poradí s úkoly různé náročnosti, jak rozvíjí svůj nápad v dlouhodobém projektu nebo jak hledá vlastní jedinečnou cestu k řešení problému.
Srovnání pozorování: Rodiče vs. Učitelé
| Oblast pozorování | Pohled rodiče | Pohled učitele |
|---|---|---|
| Prostředí | Domov, volný čas, rodinné situace | Škola, strukturovaná výuka, vrstevnická skupina |
| Zaměření | Hluboké zájmy, emoce, spontánní chování | Práce v týmu, samostatná práce, reakce na zadání, způsob plnění úkolů |
| Rychlost učení | Osvojování poznatků mimo školní osnovy | Rychlost chápaní nové látky oproti vrstevníkům |
| Přínos pro diagnostiku | Dlouhodobý vývoj a emoční profil | Srovnání s normou ročníku a reakce na výzvy |
Na co se zaměřit ve škole
- Rychlost pochopení nové látky: Stačí mu podstatně méně opakování a vysvětlování než ostatním a ptá se dál: „a co kdyby…“, hledá souvislosti, které jste ani nenaznačovali.
- Charakter otázek: Místo „jak“ se často ptá „proč“ a rád přichází s vlastním, nečekaným řešením.
- Způsob řešení úloh: Ke správnému výsledku se někdy dostane úplně jinou cestou, než jakou jste učili: přeskočí kroky, najde "zkratku" nebo postup či řešení zdůvodní způsobem, který byste vůbec v tomto věku nečekali.
- Práce v různých kontextech: Některé dítě vyniká, když může postupovat samo vlastním tempem, jiné naopak „ožije“ ve skupině, kde přirozeně propojuje nápady ostatních nebo vede diskuzi.
- Dlouhodobé vytrvání u témat: Neztrácí zájem, jde do hloubky a dotáhne věc do konce a často mnohem dál, než samotné zadání vyžadovalo.
- Mimořádné znalosti: O svém oblíbeném tématu ví mnohem víc, než se probírá ve škole, a rád o něm debatuje.
Co vás může při identifikaci nadání zmást?
Mnozí dospělí mají poměrně jasnou představu o tom, jak by se mělo „skutečně“ nadané dítě projevovat. Často si představí jedničkáře, který se snadno učí, ve škole prospívá a nemá žádné výraznější potíže.
Které nadané děti můžeme snadno přehlédnout?
| Typ specifické skupiny | Proč je snadné dítě přehlédnout? | Na co si dát pozor |
|---|---|---|
| Vizuálně-prostorové typy | Přemýšlejí ve vizuálních představách, v "obrazech" a celcích, obtížněji slovně vysvětlují dílčí kroky. | Neuvádí klasický postup, ale výsledek mají správně. |
| Žáci bez samých jedniček | Nudí se, ztrácejí motivaci a odmítají rutinní opakující se práci. | Školní známky neodpovídají jejich skutečným schopnostem. |
| Podvýkonné děti (underachievers) | Raději splynou s průměrem, aby nevyčnívaly z kolektivu. | Proplouvají vzděláváním s minimálním úsilím, ale bez zájmu. |
| Dvojí výjimečnost (2e) | Nadání se překrývá s poruchou ( ADHD, poruchy učení, poruchy autisitkého spektra a pod.) | Vnímáme jen problémové chování či handicap. |
| Asynchronní vývoj | Rozumový vývoj výrazně předbíhá další oblasti, například schopnost regulace emocí, vývoj jemné motoriky a pod. | Například emoční výbuchy nebo špatný psaný projev maskují aktuální schopnosti. |
Některé děti uvažují především prostřednictvím slov. Rády diskutují, píší příběhy, argumentují a překvapují okolí svými znalostmi. Takových dětí si všimneme obvykle snadno. Jiné ale přemýšlí spíše ve vizuálních představách. Často "vidí" celek dřív než dílčí části a na správné řešení přijdou téměř okamžitě. Jen vám někdy obtížně slovy vysvětlí, jak k němu vlastně dospěly. Právě tyto děti s vizuálně-prostorovým stylem myšlení bývají mezi nadanými nejčastěji přehlédnuty.
Dospělí si někdy myslí, že nadané dítě musí mít vždy samé jedničky a být ve všem úspěšné. Tak jednoduché to ale bývá jen málokdy. Řada nadaných dětí své schopnosti ve škole vůbec neprojevuje. Často proto, že se nudí, ztrácejí motivaci nebo odmítají úkoly, které jim nepřinášejí žádnou výzvu. Jejich nadprůměrný potenciál pak školní výsledky vůbec neodráží, často zůstává skrytý, případně maskovaný za domnělé poruchy chování.
Ne všechny nadané děti dávají své schopnosti najevo. Některé se raději snaží „zapadnout“ mezi vrstevníky, protože se nechtějí odlišovat. Jiné si po letech nenáročné výuky zvyknou "fungovat" s minimálním úsilím a systémem vzdělávání jen „proplouvají“. O jejich nadprůměrných schopnostech pak nikdo zařadily se totiž mezi běžné žáky.
U některých dětí se nadání překrývá s obtížemi a deficity, například s ADHD, s poruchami učení, úzkostmi nebo problémy v sociálních vztazích. Jde o tzv. dvojí výjimečnost (2e). Často pak bohužel vnímáme hlavně tyto obtíže a mimořádné schopnosti velmi snadno přehlédneme. Více o dvojí výjimečnosti (2e).
Někdy vás vaše dítě překvapí mimořádně vyspělými otázkami nebo rozsáhlými znalostmi, zatímco jindy reaguje úplně stejně jako jeho vrstevníci.
V pozadí těchto zdánlivých rozporů mohou být vývojové nerovnoměrnosti, označované jako asynchronní vývoj. Jednotlivé schopnosti a dovednosti se nevyvíjí v souladu.
Může se jít například o situace:
- Když myšlení předbíhá motoriku: Osmiletá Jana dokáže podrobně vyprávět originální příběh plný překvapivých zvratů. Když má ale nápady napsat, rychle se "unaví" protože výsledek neodpovídá její představě. Jemná motorika totiž nedrží krok s jejím rozvinutým myšlením.
- Když si dítě příliš brzy uvědomuje rizika: Dítě se v útlém věku zajímá o války, chudobu či utrpení zvířat. Přemýšlí o nespravedlnosti světa a rozumí jí, ale emočně ještě není připravené se s takovými tématy vyrovnat.
